Hrad Veveří

Jeden z nejrozsáhlejších a zároveň nejstarších hradních areálů v České republice, to je hrad Veveří, který se vypíná na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou. Původně malý lovecký hrádek se v průběhu osmisetleté historie neustále rozrůstal, dnešní podoba hradu je převážně kombinací gotiky a renesance.

Neobvyklý název hradu Veveří podle pověsti souvisí s velkým množstvím veverek, které zde při lovu vyplašil zakladatel hradu kníže Konrád I. Brněnský.

Prohlédněte si Veveří od sklepa až po střechu

Hrad, který je návštěvníkům otevřen od začátku dubna do konce října, nabízí dva prohlídkové okruhy svých interiérů. První okruh během čtyřicetiminutové prohlídky návštěvníkům představuje především reprezentační a soukromé pokoje posledních majitelů hradu. Druhý hodinový prohlídkový okruh je věnován stavebně-historickému vývoji hradu. Poslední možností je samostatná prohlídka areálu hradu, jejíž součástí je i možnost výstupu na Prachovou věž, ze které se naskýtá nádherný výhled do širokého okolí, a také výstava věnovaná moravské větvi rodu Lucemburků, kteří v historii hradu hráli významnou roli.

Vzhledem k tomu, že hrad Veveří leží pouze několik málo kilometrů od Brna, nachází se v jeho blízkosti celá řada ubytovacích možností, samotný hrad ale vlastní ubytování nenabízí.

Od významného středověkého hradu k učilišti

První písemná zmínka o hradu pochází ze začátku třináctého století. Veveří patřilo mezi oblíbená místa krále Přemysla Otakara II, který zde rád umisťoval své politické odpůrce. Největší slávy se hrad dočkal v první polovině čtrnáctého století, kdy z něj Jan Jindřich, mladší bratr císaře Karla IV., učinil jedno ze svých hlavních sídel a z toho důvodu hrad také zásadně rozšířil. Od konce patnáctého století význam hradu ale postupně upadal a během následujících dvou století hrad vystřídal mnoho majitelů. V průběhu třicetileté války bylo Veveří neúspěšně dobýváno švédskými vojsky, o sto let později ho ale dobyli a vyplenili pruští vojáci. V devatenáctém a dvacátém století mel hrad několikrát po sobě zahraniční majitele. V souvislosti s tím tak na začátku dvacátého století hrad navštívil Winston Churchill, který byl přítelem tehdejšího majitele anglického barona Mořice Arnolda de Forest-Bischofsheim. Ten hrad v roce 1925 prodal státu. V době druhé světové války sloužilo Veveří jako základna pro německou armádu a nedaleko hradu vzniklo i velké výcvikové středisko. Od padesátých let hrad poté sloužil lesnickému učilišti, což mělo negativní dopad na jeho podobu a tento dopad se ještě prohloubil v sedmdesátých letech, kdy začalo být Veveří necitlivě přestavováno na mezinárodní studentské a kongresové centrum. Po Sametové revoluci začal stát s postupnou rekonstrukcí celého areálu.