Hrad Velhartice

Při návštěvě Šumavy si od pěší turistiky po horách můžete na jeden den odpočinout a udělat si výlet na hrad Velhartice. Jméno hradu se mnohým vybavuje především v souvislosti se známou básní Jana Nerudy o tom, jak Karel IV. pil s Buškem z Velhartic trpké české víno.

Hrad láká své návštěvníky také na svůj zajímavý vzhled, kdy dvě jeho dominantní části, zřícenina gotického paláce a protější obranná věž, jsou spojeny unikátním kamenným mostem se čtyřmi lomenými oblouky. Hrad leží v krásné šumavské přírodě necelých patnáct kilometrů od města Sušice.

Gotika a renesance v jednom

Hrad nabízí svým návštěvníkům několik prohlídkových tras. Padesátiminutový okruh gotickým hradem návštěvníkům představuje především starší části hradu pocházející ze třináctého až šestnáctého století, jejichž součástí je i vyhlídka z kamenného mostu do malebného hradního okolí, obranná věž Putna i místní sklepení. Druhý zámecký okruh přibližuje život místní šlechty v sedmnáctém století a je zaměřen na prohlídku místních renesančních interiérů. Dalšími možnostmi jsou volná prohlídka hradního areálu bez průvodce či skanzen staveb místní lidové architektury, které se nacházejí v předhradí. Areál hradu Velhartice je návštěvníkům otevřen od dubna do října a na jeho návštěvu je vhodné mít alespoň hodinu a půl volného času.

Hrad Velhartice ve svých prostorech nenabízí žádnou možnost ubytování.

Kdo vlastnil Velhartice v průběhu staletí?

Velhartice byly založeny na přelomu třináctého a čtrnáctého století. Největšího rozkvětu se hrad dočkal právě ve čtrnáctém století, kdy jeho majiteli byli komorníci císaře Karla IV. Bušek starší a Bušek mladší z Velhartic, kteří pokračovali s rozšiřováním gotického hradu. Z této doby pochází i již zmíněný kamenný most, který měl původně obrannou funkci, která měla nepříteli znesnadnit dobývání hradu. V patnáctém století jsou Velhartice majetkem Menharta z Hradce, který byl nejvyšším purkrabím českého království a který na Velharticích na čas ukryl české korunovační klenoty. Po třicetileté válce se hrad stává majetkem císařského generála Martina de Hoeff Huerta, který se rozhodl hrad přestavět, a na horním hradním nádvoří tak vznikl nový renesanční palác. V následujících stoletích Velhartice často měnily majitele, od roku 1945 jsou ve vlastnictví státu.