Hrad Rábí

V malebné pošumavské krajině nedaleko města Sušice se na skalnatém ostrohu nad řekou Otavou nachází nejrozsáhlejší hradní zřícenina na našem území – Rábí. Mnozí si hrad pamatují z hodin dějepisu především jako místo, kde přišel o své oko husitský vojevůdce Jan Žižka. V dobách své největší slávy byl hrad Rábí dokonalou ukázkou obranného hradu, ve kterém se ale zároveň nacházely i velmi honosné reprezentační místnosti.Dnešní zřícenina hradu láká své návštěvníky nejen na svou zajímavou historii, ale také na krásnou vyhlídku do okolí.

Od sklepení až po věž

Vzhledem ke své rozlehlosti nabízí hrad Rábí svým návštěvníkům hned několik možností prohlídek. Jednou z nich je prohlídka velké části hradního areálu, od jeho nádvoří s hospodářským zázemím a studnou přes sklepení, ve kterých se nachází unikátní krápníková výzdoba, až po vyhlídkovou věž. Druhou možností je prohlídka hradního paláce i s jeho vyhlídkovou terasou, sklepení a hladomorny. Pokud vás lákají oba dva okruhy, je možné navštívit oba dva v rámci jedné spojené devadesátiminutové prohlídky. Samostatně je možné navštívit spodní nádvoří hradu, kde bývala konírna, či podzemní prostory nedalekého kostela Nejsvětější Trojice. Areál hradu Rábí je návštěvníkům otevřen od začátku dubna do konce října, kostel Nejsvětější Trojice pouze v letních měsících.

Vzhledem ke skutečnosti, že hrad Rábí je zříceninou, ubytování v jeho prostorech není možné.

Rábí a Jan Žižka

Gotický hrad Rábí byl pravděpodobně založen někdy v polovině čtrnáctého století pány z Rýzmberka, jeho funkcí byla především ochrana nedalekých rýžovišť zlata a obchodní stezky. Dobou největší slávy byly pro hrad zejména husitské války. Páni z Rýzmberka velmi aktivně proti husitskému hnutí vystupovali, a husité proto hrad několikrát obléhali a dobývali. Dobytí hradu se jim povedlo hned dvakrát po sobě v roce 1420 a 1421. Druhé dobytí se ale stalo osudným pro vůdce husitů Jana Žižku, který při něm přišel o své pravé oko. Po husitských válkách byl hrad poměrně značně poškozen, ale král Zikmund dal pánům z Rýzmburka za jejich věrnost na opravu hradu nemalé finanční prostředky, a hrad byl tak v krátké době obnoven.

Na přelomu patnáctého a šestnáctého století poté Rábí prošlo několika stavebními úpravami, které ho měly učinit pohodlnějším k bydlení. Druhá polovina šestnáctého a následné sedmnácté století bylo ve znamení finančních potíží rabského panství a častého střídání majitelů, které vedlo k jeho postupnému chátrání, hrad byl také značně poškozen třicetiletou válkou. Zkázu Rábí poté v polovině osmnáctého století dokonal rozsáhlý požár, po něm navíc obyvatelé podhradí začali neobývaný a silně poškozený hrad využívat jako zdroj stavebního materiálu. Znovuobnovení zájmu o hrad Rábí přineslo až národní obrození a romantismus devatenáctého století, kdy se začaly objevovat i první snahy o záchranu a obnovu hradního areálu, které poté pokračovaly i ve dvacátém století.