Hrad Bezděz

Hrad, který mnozí znají jako místo, kam často chodil spisovatel Karel Hynek Mácha a které ho inspirovalo k napsání několika jeho známých děl, to a ještě mnohem víc představuje Bezděz. Z architektonického hlediska je hrad zajímavý tím, že na rozdíl od mnoha jiných hradů neprošel téměř žádnými přestavbami, a dochoval se tak v téměř nezměněné středověké gotické podobě.

Zážitkem je i samotný výstup na hrad, který se nachází na stejnojmenném konci v nadmořské výšce přes šest set metrů, neboť cesta je lemována křížovou cestou s patnácti barokními kapličkami z osmnáctého století. Hrad Bezděz se nachází asi sedm kilometrů od obce Doksy u Máchova jezera na okraji Libereckého kraje.

Prohlídka hradu spojená s pěší turistikou

Celý hrad si můžete prohlédnout individuálně prostřednictvím volné prohlídky s pomocí tištěného průvodce. V jejím rámci můžete v hradním areálu navštívit například raně gotickou hradní kapli, purkrabský palác či Velkou věž měřící čtyřicet metrů, ze které je nádherný výhled do širokého okolí. Hrad Bezděz je veřejnosti přístupný od začátku dubna do konce října a na jeho návštěvu i s pěším výstupem si vyhraďte alespoň dvě hodiny času.

Na hradě Bezděz není možné se ubytovat.

Od královského hradu ke zřícenině

Bezděz byl založen v polovině čtrnáctého století českým králem Přemyslem Otakarem II. Jeho funkcí byla především ochrana nedaleko vedoucí obchodní cesty a měl být také místem, kde chtěl Přemysl Otakar II. čas od času pobývat. Po jeho smrti se stal Bezděz paradoxně vězením, kam byl umístěn jeho malý syn Václav II. i se svou matkou královnou Kunhutou. Uvěznit je zde dal Ota Braniborský, který byl pověřen správou země po dobu Václavovi nezletilosti. Později si hrad velmi oblíbil císař Karel IV., který dal v jeho blízkosti ve druhé polovině čtrnáctého století postavit tak zvaný Velký rybník, který dnes známe jako Máchovo jezero. Svou nedobytnost Bezděz prokázal v době husitských válek. Od sedmnáctého století byl hrad majetkem rodu Valdštejnů, v té době byl také poprvé dobyt a vypálen. Valdštejnové se hrad rozhodli obnovit a přeměnit na klášter, což se jim na nějaký čas povedlo, klášter montserratských benediktýnů tu byl zřízen roku 1661. Na konci osmnáctého století byl ale císařem Josefem II. zrušen. Následně hrad začal postupně chátrat a již na začátku devatenáctého století se stává spíše zříceninou. To paradoxně přispělo k jeho velké oblibě v době romantismu, kdy inspiroval již zmíněného Karla Hynka Máchu při psaní Máje či Večeru na Bezdězu. S Bezdězem se ale setkáme i ve Smetanově opeře Tajemství či na obrazech Josefa Mánese. V průběhu celého devatenáctého století byl hrad oblíbeným místem nejrůznějších poutí, které ale také přispěly k jeho částečné devastaci.